Montáž plovoucích podlah, plovoucí způsob pokládky

Zásady pro montáž plovoucí podlahy

Montáž plovoucí podlahy je rychlý a suchý proces, který Vás, na rozdíl od montáže dřevěné podlahy lepením, nijak zvlášť neomezí.
Pro pokládku plovoucím způsobem jsou podlahy vyráběné s tzv. zámkovým spojem CLIC, UNICLIC, G2, G5 apod., který do sebe zapadne a jednotlivé podlahové dílce pevně spojí. Podlaha tedy není k podkladu přilepená ani jiným způsobem s podkladem spojená, proto se takové podlaze říká plovoucí.
U všech podlah, které ve své konstrukci obsahují dřevo, je nesmírně důležitá vlhkost okolního prostředí.  Relativní zvdušná vlhkost hraje roli nejenom během pokládky podlahy, ale po celou dobu jejího užívání. Relativní vzdušná vlhkost okolního prostředí by měla být v rozmezí 45 – 55%. Dřevo je hygroskopický materiál, který reaguje na změnu vlhkosti okolního prostředí. Pokud je vlhost dlouhodobě vyšší než 55% dřevo svůj objem zvětšuje. V extrémním případě může z tohoto důvodu dojít až k vyboulení dřevěné podlahy. Proto je nezbytné nepokládat podlahu tzv. od zdi ke zdi, ale nechat dostatečné dilatace.
V zimní topné sezóně klesá často relativní vzdušná vlhkost v místnostech pod 45%, čímž dochází k sesýchání podlahy a na  podlaze se mohou objevovat spáry mezi parketami. V tomto období je tedy dobré vzduch v místnostech dodatečně zvlhčovat, čož prospěje nejen dřevěné podlaze, ale také vašemu zdraví.
Problém rozměrových změn se netýká pouze dřevěných masivních podlah, ale všech podlah na bázi dřeva, tedy i dřevěných třívrstvých podlah, laminátových plovoucích podlah, vinylových plovoucích podlah, bambusových podlah, korkových plovoucích podlah aj. U všech těchto podlah je potřeba nechat u stěny dostatečný prostor na možnou dilataci podlahy. Dilatační mezera je samozřejmě překryta podlahovou lištou.

Výhoda plovoucích podlah a jejich pokládka 

Rovinnost podkladu pod plovoucí podlahu musí být +- 2mm/2bm, to znamená, že na dvoumetrové lati nesmí být odchylka od roviny větší než 2mm. Podklad také musí být dobře vyschlý. U betonu norma udává jako maximální hodnotu 2,5% CM, u anhydritu je to 0,5% CM. Jakákoliv nadbytečná vlhkost by se natáhla do podlahy, která by zvětšila svůj objem a problém by byl na světě.
Plovoucí podlaha má však oproti dřevěné lepené podlaze jednu obrovsnou výhodu. Pokud je podklad rovný, tuhý a suchý, nevadí, že je podkladem stávající dlažba, parkety, korek, OSB desky, beton či anhydrit apod. V mnoha případech je tedy možné plovoucí podlahu položit na stávající podlahu, aniž by bylo nutné sekání, bourání a stěrkování.
Na stávající podlahu či podkladní vrstvu se rozloží podložka pod plovoucí podlahy, pokud již není součástí podlahy jako např. korková vrstva u vinylových a korkových podlah Korek Jelínek. Podložek pod plovoucí podlahy existuje celá řada. Nejčastěji používaný je klasický mirelon, vybrat si ale můžeme i jinou s vylepšenými zvukově izolačními vlastnostmi nebospeciální vodivou podložku na podlahové topení. Pokud je podklad tvořený betonem, anhydritem či jiným materiálem na této bázi, je nutné uzavřít podklad ještě navíc parotěsnou fólií. Následně začne pokládka samotné podlahy, tedy spojování dílců podlahy integrovanými zámky k sobě. Průměrný byt je hotový za 2 dny!

Pět zásad dobrého podlaháře

Jak poznáte dobrého podlaháře? Na co si dát při podkládce podlahy pozor?
1) odbornost – při obhlídce prostoru zhodnotí rovinnost, soudržnost a vhkost podkladu a pokud je něco v nepořádku, navrhne nejefektivnější řešení, aby se špatný podklad nestal slabým článkem vaší nové podlahy
2) správné rozvržení podlahy – vidí místnost a kompozici bytu jako celko celku a rozvrhne pokládku podlahy, tak aby nevznikly nepatřičné dořezy. Takový 10 cm úzký sbíhající se proužek podél jedné stěny moc parády nenadělá a zaručeně přitáhne pozornost všech hostů.
3) kvalitní nářadí – podlahář ke své práci potřebuje kvalitní nářadí. Zejména pily různých druhů, aby mohl řezat jednotlivé podlahové dílce i pod úhlem, pokud je to potřeba. Na dořezy podél stěn, vyřezávání otvorů pro vývody kabelů apod. potřebuje ruční elektrickou pilu. Vždy je důležité, aby byly pilové kotouče a listy řádně nabroušené.
4) preciznost – celkový dojem podlahy závisí na drobnostech. K čemu vám bude, že jste si pořídili krásnou, kvalitní a drahou podlahu, když podlahář přistupuje k pokládce stylem “centimetr žádná míra”. Nevhodný řez “ujíždející” i o několik milimetrů je vidět.
5) čistota – správný podlahář po sobě všechny odřezky uklídí a podlahu vysaje (speciální vysavač patří do výbavy podlaháře). Předá vám tedy novou, kompletně dokončenou podlahu, ze které budete mít jistě radost!

Olejovaná nebo lakovaná podlaha

Ještě před pár lety byl olej pro naše zákazníky něco nepředstavitelného a dodnes s tím trošku bojují. Příjdou si vybrat podlahu a chtějí lakovanou protože jim to někdo doporučil. Většinou to budou tak zvaní “podlaháři”, kteří jsou vybaveni pouze válečkem, špachtlí na lepidlo a ruční pilkou nebo slečna v obchodě, která o podlahách mnoho neví. Vždyť všichni renovovaných výrobců dřevěných podlah, nabízí většinu svého sortimentu v obou variantách. Naše firma v roce 2008 dokonce měla podíl olejovaných podlah v realizovaných s montáží činilo cca 80 % z celkového objemu. Kvalitní olejovaný povrch lze srovnávat pouze s vysokozátěžovým lakem, který je daleko dražší, proto je dnes většina dřevěných podlah v komerčních prostorách (restaurace, prodejny …) povrchově upravovány olejem. Používáme vysokozátěžové voskové oleje Osmo nebo Magic oil 2K

Olejovaná podlaha: kde jsou hlavní výhody?

1. U olejované podlahy je povrh matný, není zrcadlově lesklý a tak na něm není tolik vidět poškrábání či opotřebení. Pokud olejovanou podlahu poškrábete, je oprava skoro bez poznání, opravitelná.
2. Velmi důležitá vlastnost je barevná stálost a změny způsobené UV zářením. Jistě všichni znáte 10-20 let staré dubové parkety, které už nejsou ani trochu dubové. Jsou žluto-zelené, po typické hnědé barvě ani památky. Je to způsobeno tím, že povrch dřeva je uzavřený, dřevo nemůže “dýchat” (tj. přirozeně reagovat na změny okolí).
3. Jednoduchá údržba podlah – lakované i olejované plochy se udržují skoro stejně, jediný rozdíl je v tom, že na olejované povrchy je nutné použít Finish Care, je vodou ředitelný, stačí jen víčko do nádoby s vodou ale ne saponáty, které by vymývaly olej.
4. Renovace. Za 5-15 let (podle stupně opotřebení) budete řešit to, že už se na svou starou a poškrábanou podlahu nemůžete dívat. Co obnáší renovace u oleje? Přeleštění PAD kotoučem (jedná se o leštící a brusné kotouče s různou tvrdostí dle opotřebení podlahy) a nanesení další vrstvy oleje. Naprosto bezprašný postup, za den je možno zvládnout cca 100 m², druhý den je podlaha použitelná. Cena je 150-250 Kč/m², dle stupně opotřebení. Kromě toho máte možnost si sami každé 2-3 roky podlahu přeleštit ošetřovacím olejem. Jedná se o stejný postup jako když leštíte nábytek. Jednoduše nanesete na podlahu hadrem tenký film ošetřovacího oleje a necháte zaschnout cca 2 hodiny. Budete se divit, protože podlaha bude jako nová.
A jak je to u laku? Podlahu je nutné zbrousit až na dřevo, nanést znovu 1x základní lak a minimálně 2x vrchní. Tento postup trvá na 100 m² cca 3 dny, další 2-3 dny je nutné nechat lak zaschnout a vytvrdnout a je nutné počítat s vymalováním, protože při broušení se práší. Cena renovace je 450-520 Kč/m² dle stupně poškození a použitého laku.
5. Životnost je také důležitý argument, hlavně u vrstvených podlah s nášlapem 3-4 mm. Zatímco u oleje díky šetrné renovaci prakticky nejste schopni nášlapnou vrstvu “ochodit”, v případě renovace lakované plochy přichází v úvahu 2-3 násobné přebroušení.
6. Ale všechny tyto důvody jsou vedlejší. Nejdůležitějším argumentem je pocit: sáhněte si na lakovaný a olejovaný povrch. Tento pocit je diametrálně odlišný.

Pokládka dřevěných podlah na podlahové topení

Při prvním spuštění podlahového topení před pokládkou podlahy postupujte následovně:
■ Zvyšujte teplotu v primárním okruhu o 5 stupňů Celsia denně až na max. teplotu 50 stupňů Celsia a tuto teplotu poté udržujte cca 5 dní.
■ Poté nechte teplotu klesat denně o 5 stupňů Celsia zpět a nechte podlahu 2 – 3 dny úplně vychladnout.
■ Následně spusťte podlahové topení během 24 hodin na plný výkon a nechte jej cca 5 dní v provozu. Poté přejděte na normální topný režim a nechte navést podlahu k aklimatizaci, která je velmi důležitá před pokládkou.
■ Tímto je podkladní vrstva připravena k montáži dřevěné podlahy.

Kombinace dřevěné plovoucí podlahy a podlahového topení je ideální při dodržení následujících podmínek.

1. Použijte vícevrstvé dřevěné podlahy o tloušťce 10 – 15 mm, je vhodné přilepit k podlaze ale není podmínkou. Podlahu lze pokud má zámek klik, pokládat i volně ale musíte dát vhodnou podložku.
2. Slabší konstrukce je při změnách teploty nestabilní, podlahy silnější než 15 mm nezaručují dobrou prostupnost tepla ani po přilepení.

Pro orientaci uvádíme několik hodnot tzv. součinitele tepelné vodivosti   K. (W.m-1.K-1)
a) Dlažba o síle 10 mm. K = 0.04 až 0.06
Neděláme
b) Sendvičová parketa o síle 10 – 12 mm K = 0.06 až 0.09 – vhodná konstrukce
dvouvrstvé parkety a prkna
c) Sendvičová parketa o síle 14 – 16 mm K = 0.09 až 0.12 – vhodná konstrukce
třívrstvá prkna či parkety
kazetové mozaiky
d) Masiv o síle 18 – 22 mm. K = 0.18 až 0.20 – nevhodná konstrukce
masivní parkety a prkna
průmyslové mozaiky
Obecně lze říci, že doporučená hodnota součinitele tepelné vodivosti K pro užití materiálů v kombinaci s podlahovým vytápěním leží na hranici K 0.15.
2. Nepoužívejte dřeviny, které jsou citlivější na změny teploty a vlhkosti (např. Buk, Javor, Jatoba, Kempas, Tigerwood). Prodejce by měl vědět. Vhodné dřeviny jsou: Dub, Bambus, Jasan, Olše, Teak, Ořech, Iroko. by vám měl umět odpovědět, vynikající vlastnosti má Merbau a Hevea!
3. Nejvhodnějším je systém teplovodního podlahového topení.
4. Teplota v primárním okruhu by neměla překročit 45 stupňů Celsia
5. Teplota nášlapné vrstvy do max. 27 stupňů Celsia
Tato teplota je optimální nejen pro parkety, při vyšších teplotách je při kontaktu podlaha vnímána jako příliš teplá.
6. Pro rovnoměrné rozložení teploty musí být teplovodní hadice, příp. elektrické kabely, rozloženy rovnoměrně a to nejméně 4,5 cm pod povrchem betonu.

TABULKA TVRDOSTI DŘEVIN

Pokud je pro Vás tvrdost dřeviny rozhodujícím faktorem při výběru dřevěné podlahy, Váš první krok by měl směřovat právě do této sekce.

dřevina	relativní tvrdost v %	tvrdost dle Brinellovy stupnice
smrk	42	1,6
modřín	56	2,1
olše	78	3,0
třešeň	85	3,3
bříza	95	3,7
buk	97	3,8
dub	100	3,9
jasan	105	4,1
hevea	109	4,2
teak	118	4,6
javor kanadský	123	4,8
kambala / iroko	130	5,1
doussie	134	5,2
merbau	144	5,6
bambus	162	6,2
ořech brazilský / ipe	174	6,7
třešeň brazilská / jatoba	186	7,4
ironwood	196	7,7

Montáž dřevěných podlah, lepení podlah

Zásady pro montáž dřevěných podlah

Masivní dřevěné podlahy, bambusové podlahy či třívrstvé dřevěné podlahy na podlahové topení se pevně lepí k podkladu.
Masivní dřevěné podlahy se spojují na pero a drážku.  Po celoplošném nalepení se dřevěné podlahy přebrousí, vytmelí, znova přebrousí a povrchově se dokončí lakem nebo olejem. Podklad pod takovéto podlahy musí splňovat několik podmínek.
U dřevěných podlah, a to nejenom u jejich pokládky, ale po celou dobu užívání, je nesmírně důležitá vlhkost okolního prostředí. Relativní vzdušná vlhkost okolního prostředí by měla být v rozmezí 45 – 55%. Dřevo je hygroskopický materiál, který reaguje na změnu vlhkosti okolního prostředí. Pokud je vlhost dlouhodobě vyšší než 55% dřevo svůj objem zvětšuje. V extrémním případě může z tohoto důvodu dojít až k vyboulení dřevěné podlahy. Proto je nezbytné nepokládat podlahu tzv. od zdi ke zdi, ale nechat dostatečné dilatace.
V zimní topné sezóně klesá často relativní vzdušná vlhkost v místnostech pod 45%, čímž dochází k sesýchání dřevěné podlahy a na  podlaze se mohou objevovat spáry mezi perketami. V tomto období je tedy dobré vzduch v místnostech dodatečně zvlhčovat, čož prospěje nejen dřevěné podlaze, ale také vašemu zdraví.
Problém rozměrových změn se netýká pouze dřevěných masivních podlah, ale všech podlah na bázi dřeva, tedy i dřevěných třívrstvých podlah, laminátových plovoucích podlah, vinylových plovoucích podlah, bambusových podlah, korkových plovoucích podlah aj. U všech těchto podlah je potřeba nechat u stěny dostatečný prostor na možnou dilataci podlahy. Dilatační mezera je samozřejmě překryta lištou.

Podklad musí být rovný a suchý

Rovinnost podkladu pod lepenou dřevěnou podlahu musí být +- 2mm/2bm, to znamená, že na dvoumetrové lati nesmí být odchylka od roviny větší než 2mm. Podklad také musí být dobře vyschlý. U betonu norma udává jako maximální hodnotu 2,5% CM, u anhydritu je to 0,5% CM.
Dřevěnou podlahu je také možné lepit na podpodlahu z OSB desek.

Příprava podkladu samonivelační stěrkou – stěrkování podkladu pod dřevěnou podlahu

Podklad pod dřevenou podlahu musí být rovný, tuhý a suchý. Požadované rovinnosti se dosáhne pomocí vystěrkování podkladu speciální samonivelační stěrkou pod dřevěné podlahy. V případě, že jsou v podkladu nějaké větší trhliny je nutné je tzv. sešít či sesponkovat speciální praskyřicí a ocelovými sponami.

Lepení dřevěných podlah

Dřevěné podlahy se lepí na připravený podklad speciálními lepidly. Pro každou podlahovinu je třeba zvolit správný typ lepidla. Při výběru je nutné zohednit, zda se bude lepit dřevěná třívrstvá podlaha nebo masivní dřevěná podlaha, o jaké rozměry se jedná, zda jsou to parkety nebo velká selská prkna, na jaký podklad se podlaha bude lepit a v neposlední řadě, zda vede pod podlahou podlahové topení.
Pokud se lepí dřevěné dvouvrstvé, dřevěné třívrstvé nebo jiné podlahy s již hotovou povrchovou úpravou, jejich povrch se již dále nijak neupravuje.
Pokud se lepí klasické dřevěné parkety, prkna či průmyslová mozaika, povrch se po nalepení dokončuje způsobem popsaným níže.

Broušení a temelní dřevěné podlahy

Nalepená dřevěná podlaha se nechá zatvrdnout a dále se dokončuje povrch. Celá dřevěná podlaha se musí nejpve řádně vybrousit. Podlaha se brousí velkýni podlahářskými bruskami a to několikrát v různých směrem a různou zrnitostí brusných papírů.
Následně se celá dřevěná podlaha vytmelí. Speciální podlahářský tmel se smíchá s nabroušeným dřevěnýcm prachem pro dosažení odpovídajícího barevného odstínu. Tmel se nanáší celoplošně špachtlí a nechá se řádně zaschnout. Následně se opět celá dřevěná podlaha vybrousí, aby byla perfektně hladká.

Povrchová úprava dřevěné podlahy lakem nebo voskovým olejem

Po vybroušení, vytmelení a opětovném přebroušní dřevěné podlahy se nanáší konečná povrchová úprava. Každý zákazník si může vybrat ze dvou typů povrchové úpravy na dřevěné podlahy – lak nebo voskový olej.
Parketové laky se vyrábějí v několika provedeních dle předpokládané zátěže v objektu. Jiné laky jsou tedy určené do bytových prostor a jiné do komernčích prostor, restaurací či tělocvičen. U povrchové úpravy dřevěné podlahy lakem se nanáší zpravidla tři vrstvy. Jedna vrstva základového laku a dvě vrstvy vrchního laku. Tím se docílí správného výsledku lakované dřevěné podlahy.
Stále oblíbenější je povrchová úpravadřevěné podlahy voskovým olejem. Ten nevytváří, na rozdíl od laku, na povrchu dřeva tenkou vrstvičku, nýbrž se vsákne do dřeva tím jej “naimpregnuje”. Speciální směs olejů a vosků tak chrání povrch dřeva. Voskové oleje získaly v poslední době takovou popularitu, protože si dřevo zachovává svoji přirozenou strukturu, která ještě více vyniká v celé své kráse. Díky moderním technologiím není péče o dřevěnou podlahu ošetřenou voskovým olejem nijak náročná.

Lak nebo voskový olej?

Velkou výhodou povrchové úpravy voskovým olejem je možnost lokální renovace podlahy v případě nějakého poškození nebo nevyčistitelného fleku např, od červeného vína. V takovém případě se místo lokálně přebrousí a znovu ošetří olejem. Za krátkou dobu dojde k barevnému sjednocení, takže opravované místo již nebude viditelné. U laku takováto možnost není, napojení laků bude vždy viditelné.

Pět zásad dobrého podlaháře

Jak poznáte dobrého podlaháře? Na co si dát při podkládce podlahy pozor?
1) odbornost – při obhlídce prostoru zhodnotí rovinnost, soudržnost a vhkost podkladu a pokud je něco v nepořádku, navrhne nejefektivnější řešení, aby se špatný podklad nestal slabým článkem vaší nové podlahy
2) správné rozvržení podlahy – vidí místnost a kompozici bytu jako celko celku a rozvrhne pokládku podlahy, tak aby nevznikly nepatřičné dořezy. Takový 10 cm úzký sbíhající se proužek podél jedné stěny moc parády nenadělá a zaručeně přitáhne pozornost všech hostů.
3) kvalitní nářadí – podlahář ke své práci potřebuje kvalitní nářadí. Zejména pily různých druhů, aby mohl řezat jednotlivé podlahové dílce i pod úhlem, pokud je to potřeba. Na dořezy podél stěn, vyřezávání otvorů pro vývody kabelů apod. potřebuje ruční elektrickou pilu. Vždy je důležité, aby byly pilové kotouče a listy řádně nabroušené.  
4) preciznost – celkový dojem podlahy závisí na drobnostech. K čemu vám bude, že jste si pořídili krásnou, kvalitní a drahou podlahu, když podlahář přistupuje k pokládce stylem “centimetr žádná míra”. Nevhodný řez “ujíždející” i o několik milimetrů je vidět.
5) čistota – správný podlahář po sobě všechny odřezky uklídí a podlahu vysaje (speciální vysavač patří do výbavy podlaháře). Předá vám tedy novou, kompletně dokončenou podlahu, ze které budete mít jistě radost!

Korek – informace o vyjímečném materiálu na podlahy

Korek je vnější kůra dubu korkového (Quercus suber), který roste převážně v oblasti Středozemí. Výjimečné vlastnosti korku z něj dělají jedinečnou přírodní surovinou.
Největší evropské plantáže dubu korkového jsou v Portugalsku (cca 54% světové produkce), odkud také korek pro naše výrobky pochází. Další významní pěstitelé jsou Španělsko, Alžírsko, Maroko.
Korek není nijakou zvláštností dubu korkového, ale vysytuje se i u mnoha jiných listnáčů. Síla produkované korkové vrstvy však u ostatních druhů dřevin nedosahuje ani zdaleka takové síly jako u dubu korkového. Korek je druhotné pletivo, které chrání strom před vodními ztrátami a nadměrným teplem. Buňky korkového pletiva jsou mrtvé.
Dub korkový se dožívá cca 200 let a po celý jeho život je možné sklízet kůru, tedy korek. První sklizeň nastává ve stáří 20 – 25 let. Sklizně nastávají vždy na konci léta, kdy pěstitelé pomocí speciálních sekyr odlupují kůru z kmene a sinějších větví. Tato práce vyžaduje zručnost a zkušenosti, nesmí totiž dojít k poškození růstového pletiva stromu, kambia. Z jednoho stromu se takto sklidí 25 – 45 kg korku najednou. Po sklizni se začne tvořit nová korková vrstva a po 9 – 15 let nabyde potřebné síly pro sklizeň. Sklizně stromy nijak nepoškozují, naopak po sklizni se až zpetinásobí schopnost stromu absorbovat oxid uhličitý z ovzduší.
Korek získaný z první sklizně je však nepoddajný a používá se jen v koželužství. Teprve od druhé sklizně je korek hladký, ohebný a dobře zpracovatelný. Sklizené pláty korkové kůry se suší až 1 rok na vzduchu a následně se vaří v obrovských měděných kádích. Při tomto procesu se korek zbaví obsahu tříslovin a získá svoji pružnost. Po usušení se korkové pláty třídí do bezmála 50-ti kategorií předurčujících jeho další využití. Korek je tedy materiál z dokonale obnovitelného a udržitelného přírodního zdroje. Používání korku je příznivé k životnímu prostředí.
Nejznámějším použitím korku jsou korkové zátky, které bez nadsázky znamenaly revoluci v uchovávání vína. Dále se korek používá tradičně v rybářství na výrobu splávků, rukojetí prutů, polováků, jako náplň plovacích vest apod.
Korek je výborný tepelný a zvukový izolant, je lehký, pružný a nenasákavý. Odolává i poměrně vysokým teplotám. Čím dál více se korek uplatňuje ve stavebnictví, kde se využívají jeho izolačí vlastnosti v kombinaci s odolností proti vodě. Korek se využívá na zateplení fasád domů, odhlučnění místností, zvýšení tepelné izolace podlah atd.  Korkové podlahy jsou přirozeně nejteplejší podlahovou krytinou. V neposlední řadě mají moderní korkové podlahyoriginální designy, které musíte vidět (zde)!
U plovoucích vinylových podlah Korek Jelínek jesou maximálním způsobem využity vlastnosti korku v podobě dvojité korkové vrstvy.

Vinyl stále na vzestupu

Jak položit podlahu bez nutnosti bourání a stěrkování. Pokládka nové podlahy tak nijak výrazně
nenaruší chod domácnosti a je hotová za pár dní. Ve většině případů jsou vinylové plovoucí
podlahy vhodné i na podlahové topení (udává výrobce), takže splňují i náročné požadavky na
současný komfort bydlení. Z dostupných výrobků na trhu si v zásadě můžeme vybrat ze dvou typů vinylových plovoucích podlah – s nosnou HDF deskou, nebo tzv. celovinylové provedení.
V prvním případě skladba podlahy vypadá tak, že na nosné HDF desce, která bývá zespodu opatřena korkovou izolační podložkou, je nalepena pochozí vinylová vrstva. V některých případech je ještě jedna korková podložka přímo pod vinylem, což zvyšuje komfort došlapu a zvukově a tepelně izolační vlastnosti podlahy (např. vinylkorková podlaha Korek Jelínek). V HDF desce je vyfrézovaný zámkový spoj, takže se s lamelami při pokládce pracuje stejně jako např. s laminátovou podlahou. Výhodou je integrovaná korková podložka na spodní straně lamely, která umožňuje pokládat podlahu bez použití dodatečné podkladní vrstvy. Pokud pokládáme podlahu na beton či anhydrit, nesmíme zapomnout pouze na PE fólii. Celková skladba podlahy je vysoká cca 10 mm a je tuhá, což umožňuje, že je podlaha tolerantní k drobným nerovnostem podkladu.
Druhý typ vinylové plovoucí podlahy je cca  4,5 mm silná vinylová lamela, která v sobě  obsahuje několik vrstev a stabilizačních mřížek a vytváří tak samostatnou podlahovou lame-lu. Přímov tétotenké lamele je vyfrézovaný zámkový spoj, takže se jednotlivé dílce opět spojují tzv. click systémem do sebe. Jelikož podlaha není na žádné nosné desce, je potřeba použít speciální podložku pod tento typ vinylových podlah. Samotný podklad musí být  také dokonale rovný, aby nedošlo k prokreslení nerovností. Pokládku svedou šikovní kutilové sami.
Pokud je ale místnost členitější nebo je potřeba obložit i schody, je lepší svěřit pokládku
odborné firmě. Na přesné dořezy, výřezy a všechny detaily je potřeba mít profesionální nářadí, ostré pilové kotouče a cit a odhad získaný praxí. Vzhledem k tomu, že se jedná o pokládku bez lepení, vaši kapsu nijak výrazně nezatíží. Jako každý materiál, i vinylová podlaha pracuje, takže je při pokládce důležité dodržovat dilatační mezery, které po obvodě místnosti zakryjeme podlahovou lištou, mezi dveřmi pak přechodovou lištou.
Vinylové plovoucí podlahy jsou moderní podlahovou krytinou, která splňuje nejnáročnější
požadavky zákazníků na jednoduchou údržbu, atraktivní design a vysokou odolnost. Právě pro
svou odolnost jsou vinylové podlahy volbou číslo jedna především pro zákazníky s domácími mazlíčky.
Vinylové podlahy jsou nenáročné na údržbu a velmi odolné vůči mechanickému poškození. Výborně se hodí i do vlhčích prostor. Zejména pro řešení prostoru obývacího pokoje propojeného s kuchyňským koutem je vinylová podlaha ideální.
V kuchyni se nemusíte bát drobných nehod, protože podlahu jednoduše setřete, a v obývacím pokoji vinylová podlaha nebude studit tolik jako klasická laminátová.
Díky snaze výrobců dělat podlahy nejen účelné, ale i designově zajímavé, si jistě vyberete z nepřeberného množství atraktivních a věrných dekorů. Nejoblíbenější jsou dřevodekory,
které jsou od skutečného dřeva mnohdy téměř k nerozeznání. Na výběr je vše, od rustikálního provedení s drásaným povrchem až po jemný vzhled výběrového dřeva. Barevné
tónování zahrnuje celou paletu, od bělených až po tmavé odstíny. Velmi oblíbené jsou v poslední době elegantní šedé odstíny, které se výborně hodí do moderního interiéru.
Imitace dlažby se naopak hodí do chodby či koupelny.
Zajímavým řešením jsou vinylové plovoucí podlahy s tzv. click systémem, které se pokládají plovoucím způsobem bez použití lepidla. Jejich největší výhodou je, že se mohou pokládat na stávající podlahu (např. dlažbu, starou dřevěnou
V současné době je na trhu nepřeberné množství podlahovin. Jako každé odvětví, i podlahy podléhají módě, takže dříve velmi oblíbené laminátové plovoucí podlahy jsou pomalu na ústupu a do popředí zájmu zákazníků se dostávají vinylové podlahy.

Odpovídáme na dotazy čtenářů

■ Jsou všechny typy vinylových podlah vhodné do kuchyně,
případně koupelny?
Do kuchyně jsou vhodné určitě, do koupelny záleží na doporučení výrobce.Obecně lze říci, že tzv. celovinylové podlahy jsou nenasákavé. Vinylové podlahy na HDF desce mohou být nadměrnou vlhkostí ohroženy z podstaty své konstrukce více. Výrobce vždy doporučí, zda je daný materiál vhodný do koupelny, či nikoliv. V každém případě platí, že koupelna musí být dobře odvětraná, aby
vlhkost mohla rychle odejít a nekondenzovala, což by škodilo nejen podlaze,ale také koupelnovému nábytku, a místnost by byla ohrožena vznikem plísní.
■ Jak dalece vinylová podlaha „pracuje“?
Podlahy na bázi dřeva reagují svými rozměrovými změnami na změny vzdušné vlhkosti. Vinyl je nenasákavý, avšak reaguje na změny teploty. Z toho důvodu je nezbytné zachovávat při pokládce dilatační mezery.
■ Jak se bude chovat, když ji položíme na chalupě, kde jsou velké rozdíly teploty a vlhkosti (v zimě se tu topí jen občas)?
Na tuto otázku je těžké odpovědět. Velmi záleží na tom, co je tam za podklad a jakým způsobem je objekt obýván. Musíme rozvážit, zda bychom tím podklad neuzavřeli, vlivem střídání teplot a vlhkostí nedocházelo ke kondenzaci par pod povrchem a následně nedošlo např. k postupné degradaci podkladu. K rekonstrukcím ve starých objektech je potřeba přistupovat vždy citlivě a s důrazemna konkrétní situaci.
■ Jak se pokládají vinylové dílce, které nemají zámkový spoj? Lepí se? A čím?
Ano, lepí se celoplošně k podkladu. Podklad však musí být absolutně rovný (nejlépe vystěrkovaný), jinak se všechny nerovnosti prokreslí. Na lepení se používají speciální lepidla určená k tomuto účelu.
■ Kolik vinylové podlahy stojí?
Dá se říci, že cenové rozpětí vinylových podlah zhruba odpovídá cenám podlah laminátových a záleží na typu. Na trhu jsou podlahy určené pro bytovou zátěž, ale i vysoce zátěžové, které jsou dražší. S výhodou se dají využít nejrůznější prodejní akce, například u nás momentálně máme v nabídce vybrané vinylové plovoucí podlahy za akční cenu od 599 Kč/m² bez DPH.
■ Jsou na trhu jen kvalitní výrobky, nebo se zákazník může napálit?
Vždy je dobré se obrátit na specializované podlahářské studio. Nedovolí si pro-
dávat nekvalitní výrobky a navíc vám tady dovedou poradit a doporučit vhodný
typ podle vašich podmínek a představ.

Pokládka lepených vinylových dílců LVT

Správná pr axe při lepení vinylových LVT dílců je určená k správnému technologickému postupu podl ahářských prací při lepení LVT a následná péče ze stran y zák azníka, na kterou by měl být podlahářem upozorněn v předávacím protokolu. Lepení LVT vyžaduje odbornou znalost a zkušenosti proškoleného podlaháře , který bude LVT dílce pokládat. Je potřeba znát , jak se chová da ný materiál, jak reaguje na změnu teplot , jaké má pnutí a do jakého lepidla a jakým systémem je potřeba podlahu nalepit. Je nezbytné vědět jaké, jsou správné klimatické podmínky aklimatizaci materiálu a lepení . Zák azník by měl být před pokládkou, nebo lépe ještě před koupí vinylových dílců LVT p oučen o jeho vlastnostech a následné údržbě po pokládce. Také by měl být poučen , jak ošetřit kolečkové židle a pohyblivé kusy nábytku. Od okamžiku položení LVT podlahy je velice důležité v místnosti udržovat stálé klima bez velkých teplotních výkyvů , a to po celé jeho ploše a po celou jeho životnost. Pokládka lepených vinylových dílců LVT se řadí mezi technicky náročné pokládky, kde záleží především na důkla dné přípravě podkladu, správné temperaci krytiny a vhodná volba lepidla. Podklad pro lepené LVT podla hy by měl být pevný, suchý, rovný a hladký , celistvý a dále jak předepisuje norma na podlahy a společná ustanovení ČSN 744505.

• Příprava podkladu pod vinylové dílce LVT
• Podklad pod vinylovou podlahu musí být především suchý, pevný, hladký, rovný, celistvý . Všechny nečistoty a slabě držící vrstvy musí být obroušeny a dokonale vysáty.
• Podklad ze samonivelačního anhydritového nebo cementové potěru se musí vždy obrousit vrchní vrstva / parozábrana, šlem, sintr/ tak, aby byl podklad zbaven všech měkkých a nes oudržných části. Dle doporučení musí být viditelné kamenivo/plnivo potěru.
• Pro zpevnění a vyhlazení podkladu před lepením LVT je potřeba použít samonivelační hmotu vhodnou pro konkrétní zatížení.
• U podlahového topení je potřeba od zákazníka před zahájením prací obdržet protokol o nátopné zkoušce s podpisem zodpovědné osoby. Může to být sám investor.
• I v případě, že je podklad tvořen samonivelačními potěry na bázi cementu nebo sádry, musí být podkl ad znivelovat do hladka. Argument že samonivelační potěr je rovný a hladký nelze z praxe akceptovat a je potřeba podklad vyrovnat/nachystat, tak aby splňoval požadavky výrobců vinylových podlah. Podklad musí být pevný, hladký a rovný. To znamená pro lepení vinylových dílců, znivelovaný. Samotní výrobci samonivelačních potěrových směsí doporučují podklad před pokládkou povlakové krytiny vyrovnat samonivelační stěrkou.
• Pokud realizační firma/podlahář přistoupí na lepení vinylové podlahy na neznivelovaný/nepř ipravený podklad (potěr z anhydritu, cementu, dřevovláknitých desek apod.) nese plnou zodpovědnost z a případné prokreslení nerovností do vinylové podlahy LVT a nelze takovou podlahu reklamovat.
• Způsob a kvalita vyrovnání podkladu musí splňovat požadavky d le ČSN 744505, není – li smluvně dohodnuto jinak s investorem.
• Samotné lepení vinylových dílců LVT musí provádět osoba znalá a s řemeslnou živnos tí, nejlépe proškolená od dodavatele podlah a především technikem používané stavební chemie.

2. Lepené vinylové podlahoviny

• Lepené vinylové dílce LVT jsou určeny do interiéru, kde se teplota vzduchu pohybuje přibližně od 18 °C do 27°C. T yto teploty doporučují i výrobci podlahovin , kdy výrobci garantují rozměrovou stálost vinylových dílců LVT . Jakékoliv teplotní rozdíly mimo předepsané teploty výrobcem mohou ovlivnit výsledný optický vzhled vinylové podlahy / tvoření spár / mezi jednotlivými lamely. Pokud dojde k porušení teplotních limitů udaných výrobcem, nelze brát zřetel na případnou reklamaci.
• Pro s právnou a dlouhodobou funkčnost LVT podlahy j e nutné správně zvolit a navrhnout podlahovou krytinu pro konkrétní prostor, kde může být podlahovina nalepená. Pro vhodnou volbu podlahy je nutné použít dvouciferný kód, který nám přesně určuje vhodnost podlaho vé krytiny do konkrétního prostoru. Tyto číslice nebo jeho obdoba je vždy uvedena v materiálové dokumentaci výrobku. Všeobecný význam dvouciferného kódu: 1. číslice: typ krytiny (2 – bytové prostory, 3 – kome rční prostory, 4 – průmyslové prostory) 2. čísli ce: stupeň zátěže (1 – nízká zátěž, 2 – běžná zátěž, 3 – vysoká zátěž)
• Výrobci vinylových dílců LVT spolupracují s výrobci stavební chemie a na základě výsledků testů doporučují vhodné lepidlo. Všeobecně se dělí lepidla na tři základní kategorie. V první kategorii dělíme lepidla na disperzní a polyuretanová, z čehož první je při pokládce užíváno nejvíce. V druhé kategorii dělíme lepidla na vinylové dílce na lepidla s vláknem a na lepidla bez vlákna. Ve třetí kategorii dělíme dle použití , a to podle toho, zda klademe dílce do odvětraného lože nebo do neodvětraného lože. Některá lepidla na LVT dílce můžou být i hybridní, které zvládnou lepení oběma způsoby. Je nutné, aby realizátor, vždy dodržel všechny předepsané technologické postupy a informace dle materi álové dokumentace výrobce pro dokonalou funkčnost systému . Je nutné přihlédnout k prostředí, kde se pokládka provádí, protože všichni výrobci udávají para metry při 20° až 23°C a 50% relativní vlhkosti.
• Za správnou volbu lepidla pro lepení vinylových podlah nese zodpovědnost podlahář a je na něm, aby si zvolil vhodné lepidlo pro lepení vinylových dílců. V případě, že má pochyby, tak se doporučuje kontaktovat výrobce stavební chemie a výrobce/dovozce vinylových dílců LVT.
• Pro lepení vinylových dílců je nutné aplikovat lepidlo na celý podklad . Pro aplikaci lepidla na podklad se používá aplikační stěrka s označením TKB. Velikost aplikační stěrky TKB pro nanášení lepidla na podklad určuje zpravidla výrobce lepidla. Většinou se doporučuje velikost A1, A2 a A4. Je nutné rozlišovat způsob aplikace, zda se pokládá do odvětraného nebo živého lože.
• Pokládka dílců LVT může být položena všemi směry kolmo k oknům, svisle nebo napříč místnosti. Není předpis ani pravidlo , jakým směrem se podlaha pokládá. N a směru pokládky se podlahář domluví před pokládkou s investorem.
• Při lepení vinylové LVT krytiny , by přesah jednotlivých lamel měl být min . 25cm neurčuje – li to výrobce dané vinylové krytiny jinak. Například v pokládce čtverců, kde se může klast do šachovnice. Při tomto kl adení je potřeba dbát technologického post upu, který uvádí výrobce LVT . Vyji mku přesahu mohou tvořit u lepených LVT dílců krajové dořezy, pouze nešlo – li to řešit díky rozměru místnosti jinak.
• Zakončení vinylové podlahy u zdi s dilatací od 3 do 10mm v míst ech kde se instaluje obvodová lišta.
• Dřevěné obložky budou podřezány a LVT zasunut pod výřez.
• V případě kovových zárubní a jiných pevně stojících předmětů, bude ponechána dilatace 2 – 4mm dle situace místnosti a použit vhodný pružný tmel.
• Pokud se investor rozhodne pro lepení vinylových dílců LVT do prostor, kde je zvýšené riziko vody např. koupelny, musí být podlahovina nalepena na lepidlo, které je trvale odolné vodě. Pokud by se pro lepení ve vlhkém prostředí použila standardní lepidla a vnikala by voda do souvrství, mohlo by dojít k degradaci podlahového systému . Pokud lepíme vinylovou krytinu do vlhkého prostředí např. do koupelen, doporučuje se aplikovat na styk plochy a stěny silikon.
• Před pokládkou LVT dílců je potřeba si každou lamelu prohlédnout a odhalit tak případné výrobní vady. Lamely, které vykazují výrobní kaz odložit a nepokládat.
• Lepení vinylových dílců LVT se doporučuje provádět za denního světla . Není – li to možné nebo místnost se nachází v suterénu je potřeba zajistit dostatečného osvětle ní. Na reklamaci z důvodu špatné viditelnosti vad, nebude brán zřetel.
• Vinylové dílce se po nalepení nebo v průběhu le pení dle typu pokládky zaválcují přítlačným válcem dle doporučení výrobce podlahových krytin, ale všeobecně lze říci, že nejčastěji se p oužívá válec o váze min. 50kg.
• Při pokládce a bezprostře dně po pokládce vinylové dílce , by neměli být viditelné žádné spáry nad rámec povolených výrobních tolerancí dle výrobce podlahy.

Dilatace na podlaze a kolem zdi

• Může se stát, že podklad , na který má být provedena pokládka v inylových dílců je rozdělena do několika polí. Je nutné zhodnotit a vymezit , zda se jedná o smršťovací spá ru nebo o konstrukční dilataci nebo jiné druhy spár. Za návrh dilatac í je vždy zodpovědný projektant, investor, stavební dozo r, který předá informací realizační firmě, která provádí pokládku vinylových dílců LVT. Konstrukční dilatace nelze nijak zatmelit, přelít nivelační hmotou nebo přelepit vinylovými dílci. Vždy musí být použita vhodná dilatační lišta.
• Pokud Investor nebo pro jektant označí spáru jako pracovní, může realizační firma podklad v místě spáry zmonolitnit. Pro zmonolitnění spáry se ideálně používá tzv. sesponkování epoxydovým/polyesterovým tmelem nebo vyplnit opravným cementovým tmelem . Toto lze jen v případě, že jso u desky opravdu stabilní. V případě, že investor vyžaduje přelepení vinylové podlahy přes konstrukční dilatační spáru (i když bude zmonolitněná), je za případné defekty plně zodpovědná realizační firma, pokud se písemně po dokonalém vysvětlení všech možný ch defektů s investorem nedohodnou písemně jinak.

---

Zbytková vlhkost v cementovém a anhydritovém potěru a její měření

Měření zbytkové vlhkosti je jednou z nejzákladnějších a nejdůležitějších věcí a přesto je totaké jedna z věcí, která se často podceňuje nebo vůbec nedělá. Důsledkem nedodrženíplatných norem ČSN 744505, které má znát každý podlahář, mohou vzniknout vysokénáklady a velké komplikace.

Cementové a anhydritové potěry

CEMENT​ – se zbytkovou vlhkostí u cementového potěru si lze pomocí správné penetracejednoduše poradit. Pokud spěcháte, tak vám může pomoci například PU 5 Expresrychloschnoucí jednosložková polyuretanová penetrace, která slouží jako zábrana protizbytkové vlhkosti do 3 cm s podlahovým vytápěním a do 6 cm bez podlahového vytápění.

ANHYDRIT-​ na rozdíl od cementu nelze anhydrit rychleji uzavřít a musí se vždy čekat navyschnutí k požadované hodnotě. Pokud by nedošlo k úplnému vyschnutí, tak by se časemzačal rozpadat.

K měření vlhkosti se používají po celém světě i u nás nejrůznější metody. V následující částičlánku se dozvíte o těch, které jsou dostupné právě u nás.

GRAVIMETRICKÁ​ je nejpřesnější a nejznámější metodou. Řídí se normou ČSN EN ISO12570, kde se dozvíte, jak přesně měření probíhá. Běžný řemeslník nemá k této metoděpotřebné vybavení, avšak po odeslání vzorků ve speciálních odběrných nádobách firměWoodexpert, se do 3 dnů dozvíte výsledek.

KARBIDOVÁ​ metoda je velice jednoduchá s vysokou přesností. Provádí se CM přístrojem,který je cenově dostupný pro všechny podlaháře. Jeho cena se pohybuje okolo 12 000,-.Metoda je založena na chemické reakci vlhkosti vzorku s karbidem vápníku, při které vznikáacetylen. Tlak, který acetylen vytvoří, ukazuje naměřenou hodnotu. Vzorek pro měření sevyseká z potěru, odstraní se prvních 10 mm a postupně se z celé skladby až k igelituodebírá stejné množství vzorku.

VRTACÍ SONDY​ – sondy se vkládají do děr, které byly vyvrtané do podkladu, vysáté odprachu, odvětrané a naplněné speciální kontaktní pastou. Následně se sondy připojí kměřícímu přístroji. Také lze do děr vložit PVC trubičky se zátkou k vyrovnání vlhkosti. Tatometoda není často využívána, protože je časově náročnější-72hodin.

PŘÍLOŽNÉ VLHKOMĚRY​ – rychlé měření do hloubky max 30 mm, založené na kapacitnímodporu. Díky tomu, že je metoda nedestruktivní, tak se často používá jako orientační měřenínapříklad před měřením CM přístrojem.

HROTOVÉ MĚŘÁKY​ – metoda doporučovaná především na dřevo. Vhodné maximálně jakoorientační měření. I přes nejvyšší dostupnost, širokou nabídku druhů, značek a cen jsounejméně spolehlivé.

TERMOKAMERA​ – rychlá metoda ke zjištění povrchové vlhkosti a také například ke zjištěnífunkčnosti a umístění podlahového vytápění.